Betakaroten je nejznámější z 50 karotenoidů, které mají aktivitu provitaminu A. Absorbce beta karotenu probíhá v tenkém střevě. Množství absorbovaného betakarotenu ovlivňují různé faktory, zejména množství tuků a bílkovin. Např. ze špenátu, který byl připraven bez tuku, se resorbuje pouze 6 % z celkového betakarotenu, přidáme-li při kuchyňské úpravě tuk, zvýší se absorbce betakarotenu až na 60 %.

Teoreticky z jedné molekuly betakarotenu mohou štěpením vzniknout 2 molekuly vitaminu A. Prakticky je však v organismu pouze část z celkově přijatého betakarotenu přeměněna na vitamin A a zbytek se skladuje v tukových tkáních, např. v kůži a v játrech. Konverze betakarotenu se řídí stavem vitaminu A v organismu. Pokud má organismus dostatek vitaminu A, konverze beta karotenu se snižuje. Z tohoto důvodu není možné se betakarotenem, jako zdrojem vitaminu A, předávkovat. Dalšími faktory, které ovlivňují konverzi betakarotenu na vitamin A, je množství přijatých bílkovin, tuků a vitaminu E.

Výskyt a zdroje

Karotenoidy se obecně vyskytují v žlutooranžovém a tmavě zeleném ovoci a zelenině. Nejbohatšími zdroji betakarotenu jsou mrkev, karotka, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve, špenát, brokolice, hrách, kapusta, řeřicha. Karotenoidy se také vyskytují v živočišných materiálech, např. dávají zabarvení vaječnému žloutku, máslu nebo masu lososa.

Funkce v organismu

Betakaroten kromě toho, že slouží jako zdroj vitaminu A, vykonává v organismu řadu dalších funkcí. Především působí jako antioxidant, pomáhá neutralizovat volné radikály, reaktivní molekuly, které jednak vznikají během metabolických procesů v organismu, a jednak je přijímáme z vnějšího prostředí. Volné radikály mohou poškodit lipidy buněčných membrán a také genetický materiál v buňkách. Výsledkem tohoto poškození může být až vznik karcinomu. Bylo dokázáno, že konzumace ovoce a zeleniny bohatých na betakaroten pozitivně ovlivňuje rozvoj některých druhů rakoviny. Díky svým antioxidačním vlastnostem působí preventivně proti rozvoji kardiovaskulárních onemocnění.

Betakaroten rovněž působí jako ochrana před fotooxidací, protože potlačuje negativní vliv volných kyslíkových radikálů, které vznikají v kůži důsledkem UV záření, a které mohou indukovat pre-kancerogenní změny v buňkách. V neposlední řadě má betakaroten stimulační efekt na imunitní systém a spolu s vitaminem E a selenem potlačuje vývoj zánětů oka.

Stabilita

Karotenoidy jsou obecně citlivé na vzdušný kyslík a světlo a na působení některých enzymů. Také dehydratace a skladování ovoce a zeleniny snižují biologickou aktivitu ovoce a zeleniny. Naproti tomu jsou karotenoidy poměrně stabilní v mražených potravinách.

Některé skupiny lidí potřebují díky svým životním návykům nebo zdravotním omezením více betakarotenu. Např. kuřáci, konzumenti většího množství alkoholu nebo ženy, které užívají orální antikoncepci.

Vzhledem ke stále nedostatečné konzumaci ovoce a zeleniny je v ČR nízký příjem betakarotenu. Některé potraviny se proto betakarotenem obohacují, přičemž efekt této fortifikace je dvojí: betakaroten slouží jako zdroj vitaminu A a zároveň jako přírodní a přirozené barvivo. Betakaroten se přidává zejména do margarinů a do ovocných nápojů.

zdroj: Nadace Nutrivit