U potravin je naprosto klíčová jejich kvalita. Musí obsahovat dostatek živin, které dělíme na mikroživiny a makroživiny.

Živiny, kterých potřebujeme relativně malé množství, jsou mikroživiny. Patří sem vitamíny, minerální látky a stopové prvky. Díky nim máme zdravé kosti, zuby, vlasy, nehty, pleť, dobrou imunitu. Podílí se také  na správném fungování hormonálních procesů v těle. A naopak, při jejich nedostatku mluvíme o podvýživě. Ta se projevuje špatnou kvalitou pleti, padáním vlasů, lámáním nehtů, osteoporózou a častou nemocností. Obvykle jsou podvyživení obézní lidé.

Rozlišujeme vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní), které se v nadbytku vylučují močí a rozpustné v tucích (lipofilní), které se ukládají do zásoby, proto se jimi můžeme předávkovat. 

Hydrofilní - vit. skupiny B, C, H

Lipofilní    - A,D,E,K

Z čeho především získáme mikroživiny?

• Ovoce a zelenina by měli být samozřejmostí každý den, ať už syrové, či tepelně upravené
• Ořechy a semena
• Přílohy (brambory, rýže, těstoviny - ideálně celozrnné, quinoa, pohanka, jáhly)
• Luštěniny
• Maso, ryby, vnitřnosti
• Vejce
• Mléčné výrobky (obsahují i vitamíny rozpustné v tucích, při konzumaci odtučněných výrobků tyto vitamíny neumíme vstřebat)
• Celozrnná mouka
• Houby 
• Bylinky

Stravování se vždy snažme přizpůsobit ročnímu období a regionu, ve kterém žijeme. Jedině tak můžeme konzumovat potraviny čerstvé, bez zbytečné chemie. V zimě určitě upřednostníme teplá jídla, tepelně si upravujeme i zeleninu, využíváme usušených nebo zmražených plodů z léta a podzimu. Je to nejlepší forma k zachování mikroživin. Výborné je kysané zelí a kvašená zelenina vůbec (zde odkaz na pickles). Chemicky konzervované a sterilizované potraviny již témeř žádné mikroživiny neobsahují.