U potravin je naprosto klíčová jejich kvalita. Musí obsahovat dostatek živin, které dělíme na mikroživiny a makroživiny.
Živiny, kterých potřebujeme relativně malé množství, jsou mikroživiny. Patří sem vitamíny, minerální látky a stopové prvky. Díky nim máme zdravé kosti, zuby, vlasy, nehty, pleť, dobrou imunitu. Podílí se také na správném fungování hormonálních procesů v těle. A naopak, při jejich nedostatku mluvíme o podvýživě. Ta se projevuje špatnou kvalitou pleti, padáním vlasů, lámáním nehtů, osteoporózou a častou nemocností. Obvykle jsou podvyživení obézní lidé.
Rozlišujeme vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní), které se v nadbytku vylučují močí a rozpustné v tucích (lipofilní), které se ukládají do zásoby, proto se jimi můžeme předávkovat.
Hydrofilní - vit. skupiny B, C, H
Lipofilní - A,D,E,K
Z čeho především získáme mikroživiny?
- Ovoce a zelenina by měli být samozřejmostí každý den, ať už syrové, či tepelně upravené
- Ořechy a semena
- Přílohy (brambory, rýže, těstoviny - ideálně celozrnné, quinoa, pohanka, jáhly)
- Luštěniny
- Maso, ryby, vnitřnosti
- Vejce
- Mléčné výrobky (obsahují i vitamíny rozpustné v tucích, při konzumaci odtučněných výrobků tyto vitamíny neumíme vstřebat)
- Celozrnná mouka
- Houby
- Bylinky
Stravování se vždy snažme přizpůsobit ročnímu období a regionu, ve kterém žijeme. Jedině tak můžeme konzumovat potraviny čerstvé, bez zbytečné chemie. V zimě určitě upřednostníme teplá jídla, tepelně si upravujeme i zeleninu, využíváme usušených nebo zmražených plodů z léta a podzimu. Je to nejlepší forma k zachování mikroživin. Výborné je kysané zelí a kvašená zelenina vůbec (zde odkaz na pickles). Chemicky konzervované a sterilizované potraviny již témeř žádné mikroživiny neobsahují.