Nadváha

...je mimo jiné obrana. Může být výrazem lidské neschopnosti řešit s pocitem klidu a vědomím správnosti svého konání nashromážděné problémy, podmínky a situace, do nichž se člověk narodil a které se má v životě naučit zvládat. Člověk utíká. Utíká do světa sladkostí, jídla, a přitom ani mnohdy nevnímá, kolik a proč jí. Jen potřebuje potěšit, pohladit, zastřít bolest, zmírnit těžkosti života a jeho zkoušek. I ten kdo příliš nejí a je přitom obézní, je v mysli, třeba pouze v podvědomí, stižen pocitem nutnosti ochrany, obrany před faktem, že život neodpovídá jeho tužbám. Chyba v jednání a uvažování se projeví v dysfunkci žláz s vnitřní sekrecí. Nebojujte nejprve se svými nadbytečnými kilogramy, i když možná na čas úspěšně, ale zejména v první řadě zvládněte sami sebe. Naučte se milovat svět jaký je, naučte se chápat smysl životních zkoušek a věřit v krásu příštích chvil. Jestliže toto zvládnete, poté každá dieta a omezení stravy v objemu nebo čase (odhodlání už nejíst večer) budou mít trvalé následky. Neboť odložíte pouze to, co už nepotřebujete. Přebytečný tuk je jako teplý šat, který si dáváte, když se v životě chvějete zimou nelásky a klepete strachem z prožitého či očekávaného. Když v přírodě vysvitne slunce a přijde obrozující jaro, svůj teplý šat odložíte. Obdobně přistupte k odložení přebytečných kilogramů. Nesnažte se sundávat Vás chránící kabát (hubnout), jestliže venku (v životě) stále vládnou chlad a plískanice nedobrých mezilidských vztahů. 
(z knihy CO NÁM TĚLO ŘÍKÁ aneb po stopách nemocí od Miroslava Hrabici)