Pavel Maurer o bílé mouce: Tahle vykastrovaná pšenice má špatný vliv na naše trávení
Bílá mouka? Z hlediska ekonomiky a obchodu jde o perfektní vynález.
Máte rádi pečivo z bílé mouky, nebo raději preferujete celozrnné? Bílá mouka byla z hlediska ekonomiky a obchodu výborný vynález, připomíná Pavel Maurer. Ten však s sebou přinesl také spoustu neblahých vlivů.
Pojďme si na rovinu říci, jak to vlastně doopravdy je s celozrnnou moukou a co to všechno znamená? Jedná se o nový marketingový trik a další útok na naši kapsu? Je skutečně tak nesmírně zdravé jíst celozrnné potraviny?
Máte rádi pečivo z bílé mouky, nebo raději preferujete celozrnné? Bílá mouka byla z hlediska ekonomiky a obchodu výborný vynález, připomíná Pavel Maurer.
Všichni víme, že obiloviny jsou od pradávna základní složkou lidské stravy. Naši předkové mleli na kameni všechno možné na celozrnnou mouku a z ní pak pekli chléb, dělali placky, vařili.
Jenže před 200 lety géniové potravinářského průmyslu zjistili, že když například u pšeničného zrna obrousí vnější obalové slupky a odstraní dokonce i klíček zrna, získají po pořádném umletí luxusní bílou (hladkou, hrubou nebo polohrubou) mouku.
Ta se dá mnohem déle skladovat než zrno s klíčkem a má konstantní kvalitu a chuť. Z hlediska ekonomiky a obchodu jde perfektní vynález. Ovšem z pohledu výživy vzniká téměř prázdná potravina, protože právě obal zrna a klíček obsahují ty nejdůležitější minerální látky, vitamíny a vlákninu.
Naše střeva vedou nerovný boj
Zrní je přirozené. Naše tělo je zvyklé jej zpracovávat tisíce let. To, že do sebe posledních pár století cpeme především bílou mouku z vykastrované pšenice, má neblahý vliv na naše trávicí ústrojí. Vysoká spotřeba bílé mouky způsobuje rozmach bezlepkových diet, cukrovky, sklerózy a mnoha dalších potíží.
Jsem ovšem přesvědčen, že většina z nás bohužel konzumuje hlavně produkty z bílé mouky, uvažuje Pavel Maurer.
Naše střeva vedou nerovný boj. Zrní ve své původní podobě totiž obsahuje kompletní spektrum všeho dobrého, tak jak to příroda sama skromně vymyslela. Je proto logické, že bychom měli konzumovat obilí hlavně v jeho přirozené formě. Teprve člověk začal Bohu fušovat do řemesla, aby mohl vyprodukovat více mouky a hlavně více peněz.
Inspirujme se v kuchyni našich předků
Mám rád, když je strava harmonická. Proto se přikláním k názoru, že celozrnná mouka není vždy jenom dobrá a bílá mouka vždy jen špatná. Vždyť naše tělo je tak složité. Někdy si žádá více vlákniny, jindy rychlejší proces trávení.
Nezapomínejme však na pestrou paletu našich předků: špalda, oves, žito, ječmen, jáhly a pohanka. V rozmanitosti a způsobu zpracování obilovin je totiž cesta ke zdravému stravování.
Jsem ovšem přesvědčen, že většina z nás bohužel konzumuje hlavně produkty z bílé pšeničné mouky. A když ji pak v zájmu kšeftu a diktátu ekonomiky okleštíme během zpracování o její klíček a obal celého zrna, bereme s sebou nejspíš i kus našeho života.
Autor: Pavel Maurer
